Blackout poetry je vláštní technika práce s textem, kdy v původním zápisu ponecháme jen slova, která nás nějakým způsobem zaujmou, a ostatní začerníme. Můžeme pracovat s čímkoli – románem, novinovým článkem. Přesně takto jsme postupovali v hodině dílny čtení, kdy si žáci vyzkoušeli, že na tvoření uměleckého textu ne vždy potřebují ono známé „básnické střevo“, ale že to jde i jinak. S touto technikou souvisí také pojem kreativní destrukce, kdy něco ničíme, ale zároveň vzniká něco nového.

Nejen v dílně psaní děti píšou své texty, pisatelství se věnujeme i v dílnách čtení. Tentokrát se 7. B vydala na cestu od obrázku k básni. Každý si vylosoval obrázek a pokusil se zapojit všechny smysly: Postupně popsal jednotlivé části obrázku, představy si zapisoval do tabulky. Přemýšlel, jaký dojem v něm vyvolává, myšlenky zformuloval do věty. Následně vznikly krátké básničky... 

Close reading je metoda tzv. důkladného čtení. Zjednodušeně to znamená přečíst text několikrát pečlivě, aby mu čtenář porozuměl skutečně do hloubky. Čtenář by měl zaměřit pozornost opačným směrem, tj. od nejmenších stavebních prvků textu po největší až k samotnému významu. Účelem je naučit žáky samostatně číst a chápat komplexní texty.

Slovo komiks vzniklo z anglického slova comicstrip, v překladu pás komických obrazů. Komiks spojuje postupy několika uměleckých druhů: malířství a literatury. Podstatou komiksu je sekvence obrázků, která vytváří příběh. Jeden obrázek (panel) většinou zachycuje jeden okamžik. Komiksy se většinou vyznačují používáním „bublin“ k zobrazení mluvené řeči nebo myšlenek, velmi často jsou monology nebo doprovodné texty vypravěče napsány v obdélnících uvnitř jednotlivých panelů. Byť je v povědomí velké části čtenářů komiks fenoménem až od 20.

Haiku je tradiční japonská báseň, skládající se ze tří veršů, z nichž první a třetí jsou pětislabičné, druhý sedmislabičný. Haiku je střídmé, jeho jazyk je jednoduchý, neobsahuje častá obrazná pojmenování. Často obsahuje odkaz na přírodu nebo na skutečnost nesouvisející s lidmi. Zachycuje okamžik, detail. Může jít o střípek života, vzpomínku, sen... Haiku působí spíše na smysly než na myšlenky.

Každý žák dostal pracovní list s texty Karla Sýse, ale bez názvu, ten musel vyvodit při prvním samostatném čtení. Jednotlivé básně jsme si přečetli nahlas. Zajímalo mě, jak na žáky působí, jestli z nich něco cítí. Shodli se na lásce. Úspěšně pak přiřadili báseň k ilustraci. Druhé samostatné čtení mělo za cíl vybrat si 2−3 verše – podle nálady, protože byly nejbližší, asociovaly vzpomínku, představu. Společně jsme si  přečetli všechna svá Chtěl bych být…Předvánoční čas umocnil umělecký zážitek. Na závěr každý napsal svůj text Chtěl bych být, z nich jsme vytvořili malou koláž.

Tvorba poezie metodou blackout je pro žáky velmi přitažlivá, mohou popustit uzdu fantazii a tvořit.. Poslední dílnu čtení někteří využili nejen k četbě, ale právě k tvoření.

Zadání bylo jasné: PŘED - MOMENTKA - PO. Co se asi tak událo, než fotograf zmáčkl spoušť, a jak příběh pokračoval? Deváťáci ve čtenářské dílně, v omezeném čase popustili uzdu fantazii a psali... 

Nalezená báseň patří k metodám užívaným v dílnách psaní. Žáci sestavují báseň ze slov, která našli v prozaickém textu. Musejí dodržovat několik pravidel - nejdůležitější z nich říká, že by slova v básni měla přesně odpovídat slovům v původním textu. Neměli by do básně cokoli přidávat nebo radikálně měnit pořadí či podobu slov (povoleny jsou jen drobné úpravy).

Poezie, která fandí dětem a raduje se z jazykových hříček i smysluplných nesmyslů, to jsou básně Shela Silversteina. Nechali jsme se hravostí básníka inspirovat a zkusili si s verši i kresbami také hrát. Tentokrát žáci 7. A nejprve prozkoumali ilustraci (vytvořil ji sám autor) bez textu, pak tvořili svoji báseň, nakonec porovnali s originálem.